Co je Mechanismus pro spravedlivou transformaci (MST)?

Jedná se o soubor nových finančních nástrojů na podporu klimatické neutrality v novém programovém období 2021 – 2027. Skládá se ze tří „pilířů“:

1.    Fond pro spravedlivou transformaci

2.    InvestEU

3.    Nástroj půjček pro veřejnou správu poskytovaný EIB

Co je Fond pro spravedlivou transformaci (FST)?

Fond pro spravedlivou transformaci představuje první pilíř Mechanismu pro spravedlivou transformaci.

Dotační program pro tři české uhelné regiony – Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj si mohou v následujících sedmi letech rozdělit cca 42 mld. korun.  Fond podpoří ekonomickou diverzifikaci a přeměnu dotčených území. Jedná se o cílenou podporu nejvíce dotčených regionů (zejména uhelných) ke zmírnění socioekonomických dopadů transformace (útlum těžby uhlí, transformace ekonomiky atd.).

Žadatelé: zejména podniky.

Zaměření: transformační projekty zaměřené na vytváření nových pracovních míst, pomoc pracovníkům při přechodu do jiných odvětví i obnova území po těžbě uhlí či návazného průmyslu.

Další informace o FST naleznete také na webových stránkách uhelných regionů a Ministerstva životního prostředí:

Proč se zpracovává Plán spravedlivé územní transformace?

Pro poskytnutí podpory z Mechanismu pro spravedlivou transformaci bude zpracován Plán spravedlivé územní transformace (dále jen „PSÚT“).

Plán vychází z dostupné podoby nařízení k FST a představuje první ucelený souhrn podkladů procesu transformace. Ve stávající podobě Plán zahrnuje všechny dostupné informace a východiska definovaná příslušnými regionálními i národními strategiemi. Definované území dopadu vychází z kritérií stanovených a posouzených ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.

Co je InvestEU?

Druhým pilířem mechanismu pro spravedlivou transformaci je zvláštní režim programu InvestEU.

InvestEU je úvěrový nástroj. InvestEU podpoří nejen investice do projektů na územích, na něž se vztahuje spravedlivá transformace (tzn. v regionech, které mají schválen plán transformace podle nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci), ale i v jiných regionech za předpokladu, že z nich mají prospěch území, na která se spravedlivá transformace vztahuje.

Žadatelé: podnikatelé, jejichž projekty generují zisk nebo úsporu.

Zaměření: mobilizace soukromých investic se zaměřením na dekarbonizační projekty, sociální, dopravní a energetickou infrastrukturu.

Jak fungují půjčky pro veřejnou správu poskytované Evropskou investiční bankou?

Úvěrový nástroj EIB představuje třetí pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci.

Nástroj kombinující úvěrovou a dotační složku. Tyto úvěry by subjektům veřejného sektoru poskytly zdroje na opatření, která usnadní přechod ke klimatické neutralitě. S touto podporou lze investovat do oblastí od energetické a dopravní infrastruktury přes sítě dálkového vytápění až po opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně renovace budov či sociální infrastruktury.

Žadatelé: právnické osoby veřejného práva nebo soukromoprávní osoby pověřené výkonem veřejné služby.

Zaměření: řešení vážných socio-ekonomických výzev souvisejících s transformací směřující ke klimatickému cíli EU 2030 a klimaticky neutrální ekonomice a zvyšování investic veřejného sektoru, pomocí umožnění financování projektů, které nejsou dostatečně ziskové samy o sobě.

Čím se zabývá Transformační platforma?

Platforma je tvořena ze zástupců resortů, regionálních stakeholderů (NNO, firmy, samosprávy, zástupci krajů).

Definuje očekávání od transformačního procesu, aktivity vedoucí k naplnění těchto cílů, aktivizuje území, sleduje vývoj typových aktivit v čase.

Jaká je role velkých podniků v procesu transformace?

Velké podniky jsou v rámci strukturálně postižených regionů nedílnou součástí transformace zejména s ohledem na přímou i návaznou zaměstnanost spojenou se změnami v oblasti energetiky a návazných energeticky náročných provozů od chemického po zpracovatelský průmysl. Jejich případná podpora stejně tak i podpora MSP a ostatních ekonomických činností se bude řídit platnými nařízeními pro poskytování veřejné podpory. U velkých podniků bude jejich případná podpora posuzována i z pohledu vlivu na zajištění pracovních míst (jedna z podmínek jejich schválení ze strany Evropské komise v rámci PSÚT).

Proč je RE:START vůbec potřeba? Nepomohou si strukturálně postižené regiony samy?

Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj se již dostaly do tak kritické situace, že si samy pomoci nedokážou. Naše země žila dlouho právě na úkor těchto regionů, a proto se vláda rozhodla pro jejich restrukturalizaci po vzoru Německa. Cílem RE:STARTu je především dát strukturálně postiženým regionům dostatečný impuls k tomu, aby se postavily na vlastní nohy.

Disponuje Národní tým programu RE:START konkrétními finančními prostředky určenými pro regiony?

Nedisponuje. Národní tým programu RE:START jako organizátor projektu pojmenovává problémy strukturálně postižených krajů, sbírá požadavky, komunikuje s vládou, regiony a ministerstvy a vyhodnocuje efekt jednotlivých opatření. Dohlíží na to, aby RE:START dával smysl jako celek a aby jednotlivá opatření měla kýžený dopad pro daná území. Hlavním garantem programu Restart je vláda České republiky.

Kde se tedy berou všechny ty miliardy? Vytváří RE:START nějaké zvláštní rozpočtové zdroje?

RE:START využívá již existujících mechanismů pro čerpání veřejných prostředků, a to jak z evropských, tak národních programů. Vytvoření speciální rozpočtové kapitoly by přicházelo v úvahu až v situaci, kdy by tento způsob financování neumožnil realizovat opatření pro strukturálně postižené kraje.

Copak si strukturálně postižené regiony nedokážou říct o dotace samy?

Evropské fondy jsou určeny pro celou ČR a dokážou jen částečně reagovat na specifické problémy strukturálně postižených regionů. Díky RE:STARTu je možné vyhlásit buď specifické výzvy pouze pro tři dotčené regiony, nebo v celostátních výzvách upřednostnit vybrané regionální projekty například prostřednictvím bonifikace. Obdobně je to s prostředky ze státního rozpočtu, které jsou na RE:START uvolňovány také na základě přijatého usnesení vlády. Jinak by k jejich vyčlenění nedošlo.

A není přesto RE:START zbytečný? Vždyť nejde o žádné peníze „navíc“…

I kdyby se regionům podařilo čerpat dostatek finančních prostředků, k čemu by to bylo bez uceleného konceptu rozvoje a vzájemné koordinace jednotlivých programů? RE:START na základě důkladné analýzy pojmenovává problémy strukturálně postižených regionů a stanovuje obecné principy i zcela konkrétní opatření k jejich řešení. Zároveň reprezentuje jasné slovo ze strany státu, které Evropská komise považuje za dostatečný argument k uvolnění prostředků výhradně pro vybrané regiony.

Kdo a jak může tyto prostředky čerpat?

Města, obce, univerzity a v omezené míře i soukromé firmy. Využít je mohou na regeneraci zanedbaných území, opravy silnic druhých a třetích tříd, pořízení moderních strojů a technologií a řadu dalších investic. Na jednotlivých ministerstvech vznikají programy, v rámci kterých žadatelé z jednotlivých regionů čerpají prostředky na realizaci. Úřad vládního zmocněnce se podílí na vzniku programů, vyhodnocuje jejich efekt na území kraje a každoročně k 31. květnu předkládá aktualizovanou zprávu české vládě.

Je schválen akční plán Strategie restrukturalizace. Co to znamená?

Jednotlivé Akční plány jsou schvalovány každoročně. První akční plán byl schválen v roce 2017 a obsahoval 65 opatření. V dalším roce byla řada opatření z tohoto akčního plánu zahájena a některé z nich se podařilo i naplnit. Následovala aktualizace akčního plánu, která v rámci 2. Akční plán přinesla 27 opatření, která vláda schválila v záři roku 2018. V březnu 2021 byl schválen již 4. Akční plán, který aktualizoval 5 opatření z předchozích akčních plánů a je rozšířen o dalších 12 nových opatření, aktuálně je platných 104 opatření.

 

Na úrovni akčních plánů řeší RE:START vždy jen dílčí problémy. Tato opatření ale sama o sobě regionům nepomohou…

Ano, a proto RE:START funguje jako puzzle – ucelený obraz vznikne pouze při správném použití všech součástí. Národní tým programu RE:START dohlíží na to, aby dával program smysl jako celek a aby se rozvíjely všechny jeho vyspecifikované pilíře: podnikání a inovace, přímé zahraniční investice, výzkum a vývoj, lidské zdroje, životní prostředí, sociální stabilizace a infrastruktura a veřejná správa.

Rozdělování miliard z veřejných rozpočtů, to vždy smrdí korupcí a klientelismem. Nedopadne to s RE:STARTem stejně jako s ROP Severozápad?

Právě kvůli této špatné zkušenosti má RE:START úplně jiný systém. Peníze rozdělují výhradně ministerstva a ne nějaká speciálně zřízená agentura. Každý projekt přitom přísně posuzují hodnotící komise na základě jasných kritérií. Národní tým programu RE:START navíc ověřuje, zda byly prostředky na projekty vynaloženy efektivně. Mechanismus přidělování dotací a tato dvojí kontrola jsou dostatečnou ochranou proti zneužití veřejných prostředků.

Stovky stran analýz a diktát ze strany státu? To přece nemůže fungovat…

To by jistě nefungovalo – a právě proto RE:START nevznikl „od stolu“, ale „zdola“, na základě požadavků a zkušeností přímo ze strany jednotlivých regionů. Na přípravě Strategického rámce se podílely stovky samospráv, soukromých společností, státních podniků, podnikatelů, asociací, vzdělávacích institucí a dalších subjektů. Následnou diskuzi nad akčními plány moderuje Národní tým programu RE:START, který jako garant a organizátor programu kontinuálně sbírá požadavky z řad široké i odborné veřejnosti, komunikuje s vládou, regiony a ministerstvy a vyhodnocuje efekt jednotlivých opatření.

Co když si peníze rozdělí jen velké firmy a místní lidé přijdou zkrátka?

Není jediný důvod, aby byly při čerpání dotací privilegovány právě velké firmy. Příjemci jsou kraje, obce, místní podniky, místní podnikatelé, školy, státní organizace a další instituce. Hodnotící kritéria jsou nastavena tak, aby zvolené opatření jednoznačně přispělo k procesu restrukturalizace regionů, a žadatelé tedy musí velmi důkladně a konkrétně zdůvodnit, proč by zrovna jejich projekt měl být vybrán.

Může se do programu Restart zapojit veřejnost?

Ano. Svým podnětem se může zapojit kdokoliv z odborné i laické veřejnosti, a to například prostřednictvím formuláře na webových stránkách Restartu www.restartregionu.cz. Opatření, která nebyla zahrnuta v prvním akčním plánu, jsou navržena pro přípravu aktualizovaného akčního plánu.

Nehrozí, že všechny ty vznešené myšlenky zůstanou jenom na papíře?

Určitě ne, protože již nyní jsme svědky reálných investic s viditelnými přínosy. Během pouhých 80 dní od schválení RE:STARTu se podařilo například vyhlásit dvoumiliardový program Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů či navýšit tzv. 15 ekomiliard na obnovu krajiny po těžbě o 3 miliardy korun. Řada opatření se navíc realizovala dokonce ještě před schválením RE:STARTu, například program na podporu rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

Region je jako operační systém. Když se zasekne,
potřebuje Restart.

Jedině tak lze znovu a lépe nastavit všechny důležité funkce a služby.