ČESKÝ METROPOL o RE:STARTu: Program RE:START přinesl do strukturálně postižených regionů už desítku miliard a další jsou na cestě!

20. 08. 2018 | Ústecký kraj

Strukturálně postižené regiony, tedy kraj Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský, jsou regiony, kde se po desítky let těžilo uhlí. Nicméně v současné době je těžba i další pro region typická odvětví v útlumu a tyto kraje se potýkají s řadou souvisejících negativních projevů strukturálních změn – tedy velkým počtem nízkokvalifikovaných obyvatel, vysokou nezaměstnaností, narušeným životním prostředím, nízkou mírou sounáležitosti obyvatel s regionem a celou řadou dalších specifických problémů. Byl by tedy omyl myslet si, že tyto kraje prostřednictvím programu RE:START dostávají něco “navíc“. Jedná se o dluh státu, který celá desetiletí profitoval z místního průmyslu zejména v oblasti energetiky. Vládní program RE:START tedy pomáhá tuto historickou nerovnováhu napravit.

Celý článek

Dost teorie, pojďme do praxe. Na otázky co, proč a jak nám odpovídala zástupkyně zmocněnce vlády pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj Gabriela Nekolová.

Paní Nekolová, co je smyslem programu RE:START?

Program RE:START představuje naplňování Strategie hospodářské restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje, která byla vládou schválena v roce 2017.  Hlavním cílem je dát lidem, firmám a obcím perspektivu pro život, podnikání a rozvoj v těchto strukturálně postižených regionech.

To zní velmi sofistikovaně. Co si pod tím ale mohou čtenáři konkrétně představit?

(úsměv) Omlouvám se za složitost, tak velký cíl logicky nemá snadné řešení. Pod těmito slovy se skrývá konkrétní podpora do výše zmíněných tří regionů, která může být jak finančního (z národních i evropských financí), tak systémového charakteru. Zjednodušeně řešeno se snažíme do našich regionů dostat co nejvíce investic a odstranit co nejvíce překážek, které brání dalšímu rozvoji. Konkrétně jde např. o podporu nákupu nových technologií ve firmách, dotace do vědy a výzkumu, snahu o udržení kvalifikovaných pracovníků na území – formou zkvalitnění výuky na vysokých školách (nové výukové obory, výstavba nových fakult a další), znovuoživení starých průmyslových areálů, demolicemi vybydlených budov v sociálně vyloučených lokalitách, zlepšení dopravní infrastruktury (nová výstavba i opravy), zlepšení životního prostředí, obnovou krajiny po průmyslové činnosti, řešením odpadového hospodářství apod. Řadu věcí se již podařilo zahájit.

Lze to tedy vyjádřit v číslech? Co se už povedlo?

Po roce fungování se můžeme pochlubit řadou úspěšně spuštěných dotačních programů v celkovém objemu 11 miliard korun. Nejvíce peněz se zatím podařilo investovat do dopravní infrastruktury. Další velký objem peněz jsme zajistili na program Revitalizace Krušných hor, jedná se o 4 miliardy korun. Jsou určeny na obnovu stromů, půd a vod a celkové zlepšení životního prostředí v Krušných horách v Ústeckém a Karlovarském kraji. Dále byly díky RE:STARTu navýšeny prostředky na řešení ekologických škod po těžbě uhlí vzniklých před privatizací těžebních společností, konkrétně o 3 miliardy korun. Další 2 miliardy pak půjdou na znovuoživení starých průmyslových areálů. Také vysoké školy, které působí na území strukturálně postižených krajů budou moci využít částku až 2,2 mld. Kč na dostavbu fakult, materiálové vybavení svých pracovišť či rozvoj vzdělávacích programů jako takových, žádosti již podaly a dotace budu rozděleny tento rok. Další stovky milionů již byly využity na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách, konkrétně pro 20 měst a obcí v Ústeckém kraji. Zhruba 800 mil. Kč je postupně uvolňováno na podporu výzkumu a vývoje firmám a výzkumným organizacím.

V souhrnu pak mohu říci, že 50 žadatelů již dotaci obdrželo a dalších 100 čeká na vyhodnocení podaných žádostí. V dalších měsících se tyto údaje budou stále měnit a počty uspokojených žádostí narůstat.

Mluvíte o evropských penězích. Všude ale slyšíme o tom, že Česká republika bude mít již utlumené dotace z EU. Můžete nám to vysvětlit?

V současné době jsme zhruba v polovině programového období, kdy lze stále dotace čerpat. Nové programové období započne v roce 2021. Již v současné době jsou velmi intenzivně připravovány podmínky pro čerpání dotací na následující období. Je dobře, že je Úřad zmocněnce u této přípravy a může zajistit zaměření programů pro potřeby našich krajů. Je pravdou, že velká část republiky již nebude čerpat evropské dotace v takové míře, naše strukturálně postižené uhelné regiony ale naopak získají peněz více.

Ještě si dovolím dodat, že program RE:START se stal vzorem pro restrukturalizaci uhelných regionů v celé  Evropě a stal se partnerem Platformy pro transformaci uhelných regionů, která vznikla při Evropské komisi. Toto partnerství nám pomáhá ve sdílení zkušeností, ale také umožnilo přesun nevyužitých finančních prostředků z operačních programů na to, co potřebují právě naše tři kraje, a to v objemu 5 mld. Kč.

Paní Nekolová, dovolím si Vám položit poslední otázku. V jaké fázi je RE:START teď, podpoří jeho pokračování nová vláda?

Každý rok jsme povinni vládě předkládat vyhodnocení a nový Akční plán na další období. V tuto chvíli je tedy připravený druhý Akční plán RE:STARTu pro jednání vlády. Tento materiál byl předložen k projednání na konci května, nicméně si vláda vyžádala ještě doplňující údaje. Vše jsme společně s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu připravili a věříme, že 15. srpna bude nejen tento dokument, ale také celkové pokračování programu RE:START novou vládou potvrzeno. Druhý Akční plán definuje 27 opatření. Jako příklad zmíním investice do regionálního zdravotnictví, obnovu kulturních památek, modernizaci technologií ve firmách, modernizaci středních škol a jejich zázemí včetně dílen, opravu silnic, zvýšení kapacit či stavbu nových sociálních zařízení, rozvoj čisté mobility obnovou vozového parku ve veřejné dopravě ve městech a další.

Děkuji, tak ať se RE:STARTu daří!

Východní nádraží v Děčíně – specifický brownfield s víceúčelovým využitím
   
Současný stav Vizualizace laboratorního a simulačního zázemí Fakulty Dopravní ČVUT – možná podoba po revitalizaci
Areál nádraží byl budován v letech 1870-1874 společností Rakouská severozápadní dráha ve velmi

výpravném imperiálním architektonickém stylu. Nádraží v Děčíně bylo součástí velkého Evropského dopravního projektu, společnost vlastnila i flotilu nákladních plavidel na Labi a zajišťovala spojení s přístavem Hamburk, následně železnicí do Prahy a Vídně. Cílem projektu je zachránit architektonicky nejcennější drážní budovu v České republice a najít pro ni nové smysluplné využití.

Plán budoucího využití: vytvoření prostor pro děčínské pracoviště ČVUT – Fakulty dopravní, včetně studentských kolejí, technického parku, laboratorního vybavení a prostoru pro rozvoj spolupráce vysokoškolských a středoškolských studentů z Čech, Německa, stejně tak jako pro spolupráci dalších zahraničních partnerů a např. i prostoru pro pořádání konferencí. Také vytvoření průmyslové zóny v oblasti, kde nejsou k dispozici volné plochy, a tím vznik nových pracovních míst

RE:START pomáhá vytvořit dotační program pro řešení specifických brownfieldů a jejich celkové revitalizace, kde se předpokládá víceúčelové využití, jde o rozsáhlé nebo svým charakterem a náročným řešením výjimečné lokality.

Jezero Milada – rekultivace, revitalizace a resocializace území po těžbě
 
Stav při těžbě na konci minulého století Současný stav
Těžba v rámci území, kde dnes leží Jezero Milada, probíhala 20 let (1977 – 1997) a celkem zde bylo vytěženo 61 milionů tun uhlí. V průběhu těžby došlo k likvidaci mimo jiné obcí Vyklice, Hrbovice, Tuchomyšl, Otovice, Lochočice, Žichlice  a části města Chabařovice. Rekultivační a sanační práce byly realizovány na území bývalého hnědouhelného lomu Chabařovice a hlavním objektem tzv. hydrické rekultivace je jezero Milada. Celá lokalita jezera byla řešena jako příměstská odpočinková zóna, ta byla 30. 5. 2015 zpřístupněna veřejnosti. Pro zajímavost: napouštění tohoto 252 ha velkého jezera trvalo 9 let, od roku 2001 do roku 2011. V současné době je zde možné realizovat celoroční turisticko-sportovní aktivity, jako je běh, cyklistika, relaxování, koupání a mnoho dalšího.

Chybí ale kvalitní zázemí i podmínky pro podnikání či bydlení. V současné době je v RE:STARTU připravován velmi specifický program, který umožní využití rekultivovaných ploch po těžbě, aby mohly opět sloužit lidem.

 

Geotermální projekt Litoměřice – podpora výzkumných aktivit
   
Pohled na město Litoměřice s technikou realizující jeden z průzkumných vrtů Vizualizace výzkumného centra RINGEN – v současné době je toto centrum před dokončením
Město Litoměřice se již od roku 2000 zabývá možnostmi využití hlubinné geotermální energie, a to formou ohřevu vody (média) vtláčené pomocí vrtů do 5-6 km hloubky a zpětného jímání ohřáté vody o teplotě cca 150-180 °C na povrch. Takto získaná energie bude využita pro vytápění a kogenerační (doplňkovou) výrobu elektřiny. V letošním roce byla zahájena výstavba unikátního výzkumného vědeckovýzkumného centra s názvem „RINGEN“. Tato výzkumná infrastruktura zahrnuje jak zcela nové centrum v Litoměřicích, tak další pracoviště jednotlivých partnerů projektu, mezi něž patří např. podzemní laboratoř Josef, která je součástí Centra experimentální geotechniky Fakulty stavební ČVUT.

Program RE:START se snaží pomoci tomuto projektu zajištěním financování pro další etapy, tedy financí na testování i budoucí podporu rozjezdu provozu elektrárny. Další prostředky mají směřovat také do výzkumu v oblasti energetiky.

Vodíková energie v dopravě – zlepšení životního prostředí
   
Autobus na vodíkový pohon Plnící vodíková stanice
Problematika kvality ovzduší je historicky jedním z nejdůležitějších témat spojených s územím strukturálně postižených regionů. Podpora opatření, která přispějí k rozvoji kvality ovzduší, je proto logickou součástí procesu restrukturalizace. Významný potenciál ke zlepšení kvality ovzduší mj. přináší investice do tzv. čisté mobility, a to zejména v případě veřejné dopravy. Prostřednictvím podpory nákupu vozidel veřejné hromadné dopravy a doprovodné infrastruktury, zejména plnících stanic, bude podpořen rozvoj nízkoemisní a bezemisní dopravy v regionech. S ohledem na skutečnost, že v regionech je k dispozici kapacita dodávek vodíku, vytvářejí vodíkové pohonné jednotky (palivové články) v této oblasti jedinečný potenciál.

Na území Ústeckého kraje vznikla tzv. vodíková platforma, kterou tvoří zástupci veřejné i soukromé správy z regionu. Úkolem platformy je koordinace a spolupráce při řešení všech souvisejících otázek pro zajištění tohoto typu dopravy v kraji.

Zde úloha RE:STARTu spočívá v komunikaci s ministerstvy s cílem vyhlášení specifické výzvy, díky níž budou moci města a obce nakoupit nízkoemisní, případně i bezemisní (elektrická, vodíková…) vozidla pro MHD a odlehčit tak zhoršenému ovzduší v těchto regionech.

 

Mohlo by vás zajímat

Všechny aktuality

RE:START schválen, více se do něj zapojí samotné kraje

05. 09. 2018 | ČR

„Výzvy jsou určeny pro všechny tři kraje. Jaké bude konečné rozdělení peněz mezi jednotlivé kraje, záleží hlavně na aktivitě subjektů…

Doprava, která neznečišťuje životní prostředí - i to může být realita Mostu!

02. 09. 2018 | Ústecký kraj

To, že je ve vodíku a vodíkové dopravě skrytý velký potenciál si už začíná svět velmi dobře uvědomovat, a to…

Jaké možnosti má Karlovarský kraj prostřednictvím RE:STARTu?

24. 08. 2018 | Karlovarský kraj

I přes tak krátkou dobu se podařilo připravit a vyhlásit dotační programy za cca 11 miliard korun a další budou…

TAKÉ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI UŽ RE:START POMÁHÁ MĚSTŮM I OBCÍM

24. 08. 2018 | Moravskoslezský kraj

Podle tabulek ministerstva pro místní rozvoj v získávání dotací se v Moravskoslezském kraji zatím podařilo zrealizovat projekty za 34 milionů…

Co se stovkami ruin v našem kraji?

22. 08. 2018 | Ústecký kraj

Máte pravdu, na území Ústeckého kraje se nachází mnoho starých objektů, které přímo volají po nějaké akci, ať už znovuobnovení,…

Region je jako operační systém. Když se zasekne,
potřebuje Restart.

Jedině tak lze znovu a lépe nastavit všechny důležité funkce a služby.